Wellington KX-H N2771

 Letoun z posádkou:

Albrecht J.

Matoušek J.

Slabý.J

Veselý J.

Zapletal F.

Truhlář F.  - přežil s popálením

V noci z 16. na 17. 10. 1940 vyslala 311.peruť do akce peruť čtyři Wellingtony, z kterých se vrátil pouze letoun bombardující Kiel. Zbylých tří letounů útočících na Brémy se na základně již nedočkali. Na základnu se nevrátil Wellington Mk.IC (KX-T, L7844) P/O Bohumila Landy. Ve 20:00 hod. byl nad Zuiderským jezerem napaden nočním stíhačem Dornierem Do 17 Z-10 Kauz II od II./NJG 1. Vítězství si připsalo budoucí noční stíhací eso Oblt. Ludwig Becker a radista/střelec Uffz. Josef Staub. Becker zapálil Wellingtonu pravý motor a ten se pak v plamenech zřítil u obce Oosterwolde v Nizozemsku. Z hořícího letounu se dokázali zachránit pouze druhý pilot Sgt Emanuel Novotný a zadní střelec Sgt Augustin Šesták, který se ze zaseklé zadní věže nechal nejdříve vytáhnout ven vyhozeným padákem a po dopadu do jezera musel navíc uplavat přes dva kilometry ke břehu. Oba letci padli do zajetí.

Zbylé dva bombardéry se po bombardování vydaly na cestu zpět k domovu. Ani jeden vzhledem k velmi nepříznivému počasí nedoletěl. Wellington Mk.IC (KX-K, N2773) pilotovaný F/L Josefem Šnajdrem obalila námraza. Od vrtulí odletovaly kusy ledu vrážejícího do trupu letadla a navíc selhala radiostanice. V silné bouři osádka zabloudila a s posledními kapkami benzínu našla zemi. Celé osádce se podařilo nad anglickým pobřežím vyskočit a téměř nový Wellington skončil svoji pouť u Wells kolem 3:20 hod. Po dopadu na strom u East Farm ve West Willoughby byl radiotelegrafista P/O Miloslav Vejražka zabit příliš horlivým příslušníkem Home Guard, který považoval československého letce za německého parašutistu

Posledním ztraceným letounem byl Wellington Mk.IC (KX-H, N2771) S/L Jana Veselého, který se ztratil v silné bouři nad mořem. Letounu obalenému silnou námrazou selhala radiostanice a navíc byl zraněn radiotelegrafista protileteckou obranou. Bloudící Wellington v 3:22 narazil do lana balonové baráže Londýna. Lano odřízlo křídlo a letoun obalen plameny dopadl na tenisové kurty v Bentley Priory u Stanmore, poblíž Velitelství stíhacího letectva. Po dopadu na zem explodovaly nádrže a okamžitě zahynul S/L Jan Veselý (kapitán), Sgt František Zapletal (druhý pilot), P/O Jaroslav Slabý (navigátor), P/O Jaroslav Matoušek (radiotelegrafista) a Sgt Josef Albrecht (přední střelec). Jediný přeživší byl zadní střelec P/O František Truhlář, který utrpěl těžké popáleniny. Přežil jen díky odlomení zadní části při dopadu na zem. Truhláře čekalo dlouhé léčení a řada plastických operací. Po víc jak roce se vrátil k 311. peruti. Následně byl na vlastní žádost převelen do pilotního výcviku a sloužil u 312. perutě. Během vylodění v Normandii pro nedostatek paliva havaroval a znovu hořel. Čekala ho opět řada plastických operací. Po vyléčení sloužil v poválečném československém letectvu, kde hořel potřetí a naposledy při smrtelné havárii na Spitfiru v jeho rodišti Lomnici nad Popelkou 3. 12. 1946.