Spitfire Mk.VB   EP464 (NN-E)  nálet 213hodin

Narodil se 18. 10. 1911 jako Miroslav Josef Václavu Petrovi a Barboře, rozené Šmídlové v Plzni, ve Škodových domcích číslo 1267. Absolvoval pět tříd obecné a dvě třídy měšťanské školy. Vyučil se strojním zámečníkem. V roce 1926 se stal členem Západočeského aeroklubu, kde o pět let později dostal pilotní průkaz. 1. 10. 1933 nastoupil vojenskou prezenční službu u 1. letky Leteckého pluku 1. V květnu 1938 byl povolán na mimořádné cvičení ve zbrani a v září stejného roku, v době Mnichovské krize, se účastnil i mobilizace. Kromě toho se měl zúčastnit i leteckého závodu v jižní Francii a poslední letecké soutěže států Malé dohody. V roce 1939 odešel do Polska, z přes Rumunsko a země Blízkého Východu. Tam byl zařazen do letecké skupiny v Agde, ale do bojů se nezapojil a po pádu Francie odešel do Velké Británie. Do RAF byl přijat 27. 7. 1940 a po ročním výcviku se stal příslušníkem 310. československé stíhací perutě. 5. června 1942 poškodil nepřátelský letoun Fw-190 a stejný typ letounu zničil o čtyři dny později. S jednotkou se podílel na obranných i ofenzivních akcích až do 29. 1. 1943, kdy se nevrátil ze souboje s německými stíhači nedaleko Morlaix, kam doprovázel bombardéry. Do tohoto dne odlétal celkem 169,5 operačních hodin a účastnil se 27 operačních operací. U jednotky mu bylo vystaveno následující hodnocení: „Za dob u perutě jevil se jako dobrý kamarád, rozumář, pracovitý, dobrého charakteru, poněkud pomalý. Byl velmi dobrý stíhací pilot, opatrný, ale dobrý bojovník.“ Ve Velké Británii se zasnoubil se slečnou Mary Palmer.
Miloslav Petr byl za svoji činnost v zahraničním odboji vyznamenán: Čs. medailí Za chrabrost, Čs. válečným křížem 1939, druhou Čs. medailí za chrabrost a Čs. vojenskou pamětní medailí, F, VB.
 

Padl 29. 1. 1943 při náletu na viadukt v Morlaix, kde se svou perutí působil jako kryt bombardérů boston. K této operaci nazvané Ramrod 50 odstartovalo celé československé Exeterské křídlo. Při návratu zaútočily na spojenecká letadla německé focke-wulfy, jejichž piloti sestřelili nejen Miloslava Petra, ale i Jaroslava Šálu ze Slavičína. Protože jejich těla nebyla nikdy nalezena, jsou vzpomenuti v památníku Runnymede na panelu číslo 134.  nárokovali Uffz. Leopold Gross, Fw. Rudolf Eisele a Hptm. Bruno Stolle od 8./JG 2 Richthofen.

Za svoji činnost v zahraničním odboji vyznamenán: Čs. medailí Za chrabrost, Čs. válečným křížem 1939, druhou Čs. medailí za chrabrost a Čs. vojenskou pamětní medailí, F, VB

Uveden na pamětní desce padlých letců - členů Západočeského aeroklubu.

Pamětní deska Miloslavu Petrovi a letcům RAF, rodákům z Plzně Karlova, odhalena

6. 5. 2018 ve  14.30 v rámci Slavností svobody klubem KVH 276th Sqdn (reenacted) RAF