| Životopis |
Po okupaci Československa odchází mladý poručík Volek do zahraničí, cítil, že jako profesionální voják, důstojník je jeho povinností bojovat se zbraní v ruce proti nepříteli.
Odchází v době, když již ve Francii byla ustavena Československá vojenská kancelář (2. 8. 1939), která se pod vedením generála Sergeje Ingra mění na vojenskou správu ve Francii.
Poručík Volek odchází z Protektorátu Böhmen und Mähren 6. května 1939 a to do Polska. Zde v srpnu 1939 vstoupil v Krakově do čs. vojenské jednotky. Po pádu Polska společně se skupinou vojáků plk. Svobody ustupují a jsou internováni v SSSR.
Poručík Volek chtěl proti nepříteli bojovat se zbraní v ruce. Situace mezi Sovětským svazem a Německem mu tuto šanci v dané době nedávala a tak 12. dubna 1940 odjíždí v druhém čs. transportu z Oděsy, přes Varnu, Istanbul do Marseille. Po svém příjezdu byl prezentován a zařazen k divizní pěchotě, do vlastních bojů na frontě se však již nestihl zapojit, neboť 22. června 1940 podepsala vláda Francie kapitulaci. Por. Volek však chtěl bojovat !
Zbytky čs. jednotek ustupovali směrem na jih Francie do přístavu v Séte, kde byla organizovaná čs. vojenskou správou evakuace lodí do Anglie. Poslední plavidlo z přístavu odplouvá 27. července 1940.
Po příjezdu do Velké Britanie jsou zbytky československého vojska soustředěny ve stanovém táboře v Cholmondeley u Chestru, tedy asi 30 km jižně od Liverpoolu. Z těchto vojáků je vytvořena Čs. samostatná brigáda (Czech-Slovak Independent Brigade Group). Početní stav vojáků této jednotky byl 3 276 mužů.
Českoslovenští letci jsou zařazeni k RAF jako dobrovolníci a již 12. července 1940 byl také zřízen Inspektorát československého letectva ve Velké Britanii. Zároveň však dochází k založení 310. čs. stíhací perutě a 311. čs. bombardovací perutě. Později pak další čs. peruť č. 312, a 313. Všechny československé letecké jednotky jsou ihned po ukončení výcviku nasazeny do bojových operací a jsou aktivní v letecké bitvě o Anglii.
Poručík Alois Volek je ještě v Cholmondeley zařazen k 2. pěšímu praporu a v září 1940 z nedostatku systémových míst přeřazen do velitelské zálohy. Tato služební, vojenské ustanovení, které považoval za nedůstojné jej přivedlo do řád čs. letců.
V prosinci 1941 byl por. Volek na vlastní žádost přemístěn k letectvu s určením pro funkci navigátora. Příliv dalších dobrovolníků do řad čs. vojska postupoval jen zvolna, řada odvedenců dávala přednost práci v britském zbrojním průmyslu a vymohla si propuštění ze svazku čs. armády. Právě v této době nechává hospodářská správa čs. vojska razit pamětní odznaky, které jsme podrobně popsali v úvodní části.
Po ukončeném kurzu a výcviku se již jako navigátor npor. Volek stává příslušníkem 311. čs. bombardovací perutě. Oficielní zápis ze dne 19. prosince 1942 v anglické hodnosti P / O. V novém leteckém prostředí se rychle seznámil s kamarády, byl veselé povahy, přátelský a družný. Jako činný literát a básník a byl vítaným druhem všech povedených taškařic a veselých zábav, oblíbený byl jak v českém tak i britském prostředí.
Po válce v roce 1945 jeho přítel vyprávěl sestře Aloise Volka, že smutný byl jen jednou v životě. Bylo to v době, kdy se vrátil z operačního denního letu ve svazku 8. letecké armády US, který v denním útoku bombardoval Most-Záluží. Jen smutně prohlásil: "Ani jsem nemohl zaskočit domů" !
V říjnu 1943 po odlétání 480 operačních hodin, byl povýšen, vyznamenán Čs. medaili Za chrabrost před nepřítelem 1939 a přeložen k dopravnímu letectvu, později v listopadu 1944 k britské 246. peruti pro zvláštní úkoly (účely). Tedy zdánlivě bezpečné místo mimo bezprostředního válečného nasazení a nebezpečí. Osud však F/Lt Aloisi Volkovi nebyl nakloněn. Dne 14. 3. 1945 startoval letoun B 24 Liberator z britské letecké základny na ostrově Terceira v Azorském souostroví.
|
| Příčina úmrtí |
Dne 14. 3. 1945 startoval letoun B 24 Liberator z britské letecké základny na ostrově Terceira v Azorském souostroví.
Posádka:
- navigátor Alois Volek,
- pilot Václav Jílek,
- palubní mechanik Ludvík Kondziolka,
- palubní radista Dalibor Brochard
- pilot Antony P. R. Walker
- navigátor Alistair K. Mudroch DFC – navigátor
Na palubě byla polská vojenská delegace, která se vracela ze Spojených států zpět do Anglie. Krátce po startu letadla, vysadila část motorů, letadlo ztratilo výšku i směr a roztříštilo se o pobřežní skalní útesy. Posádka letadla B 24 Liberator a všichni cestující zahynuli. Pohřbeni byli 16. března 1945 na britském vojenském hřbitově v Lajes.
|
