Datum události:20.7.1928 v 0,30hod

Místo události:Nové Kestřany

Poloha pomníku:49°16'1.778"N, 014°2'50.723"E

Geocaching: Detaily keše

Jednotka:Letecký pluk 1. Praha-Kbely

Letoun:A-14.4

Jednomotorový dvoumístný jednopříhradový dvojplošník smíšené konstrukce s pevným podvozkem a ostruhou.
Předlohou tomuto letounu se stala konstrukce ing. Ernsta Heinkela, letoun Hansa-Brandenburg C.I(UFAG) série 369.  Z 20 vyrobených kusů mělo 5 ks dvojí řízení.

Posádka:pilot - praporčík Viktor Hrivík

        letecký pozorovatel -  poručík Josef Zetek

Popis události:

Letoun odstartoval dne 19.7.1928 ve 22.10hod k nočnímu cvičnému z letiště Kbely. Let měl být proveden po trati Praha - Pardubice - Hradec Králové - Praha. Na zpáteční trase orientaci usnadňovaly světelné majáky umístěny na nouzových letištích severně Chlumce nad Cidlinou, u Poděbrad a Mochova. Podle kontrol umístěných u světelných majáků minul letoun maják v Hradci Králové ve 23.50 současně s dalším letounem na trati. Jeden z letounů se dle důstojníka kontrolujícího let stočil na jih. Jelikož kontrolu u Chlumce nad Cidlinou již tento letoun nad Cidlinou minul dá se předpokládat, že letounem, který tak nevysvětlitelně změnil směr byl právě letoun posádky Hrivík - Zetek. Proč tak nevysvětlitelným způsobem ztratil směr letu, zvlášť když zpáteční trasa byla značena výše zmíněnými světelnými majáky, vzdálenými od sebe 24 km, se objasnit nepodařilo. Ostatní posádky hlásily, že nejbližší maják u Chlumce byl vidět velmi brzy, 3-5 minut let od Hradce Králové. O průběhu letu můžeme jen spekulovat. Byla noc, letoun nebyl vidět, obyvatelstvo spalo. Svědků bylo jen málo a nikdo nemohl letoun pozorovati před pádem.  Faktem je, že letci použili obě osvětlovací pumy Michelin a prázdná byla i nábojnice světelné pistole, letci bloudili,docházel benzín.  Prohlídkou trosek letounu i zbytků osvětlovacích pum bylo zřejmé, že letci se pokoušeli najít místo pro nouzové přistání. Samotné nouzové  přistání do terénu pak prováděli za pomoci přistávacího světlometu přičemž během přistání letoun ztratil rychlost a došlo k sklouznutí po křídle a nárazu na zem, při kterém byl letoun zničen a oba letci na místě zahynuli. Stalo se tak několik set metrů jižně jihočeské obce Nové Kestřany. Bylo 30 minut po půlnoci, dne 20.července roku 1928. Do dlouhého seznamu letců, kteří položili svůj život při výcviku na obranu vlasti přibyla dvě jména. Viktor Hrivík a Josef Zetek. Nikdy bychom neměli jména těchto dvou mladých letců zapomenout !!!

Dovolím si přidat osobní vzpomínku letce, kolegy a snad i kamaráda obou letců, pana  Oldřicha Doubka z jeho krásné knihy Ikarové bez legend a bájí, vydané nakladatelstvím Naše vojsko v roce 1988 v edici Paměti. Oldřich Doubek ve své knize, kterou mohu všem zájemcům o letectví vřele doporučit, vzpomíná ve třetí kapitole nazvané "U leteckých pluků" mimo jiné i na Viktora Hrivíka, letce s nímž sloužil u Leteckého pluku 3, konkrétně u 31.stíhací letky umístěné na letišti Bratislava-Vajnory. Na praporčíka Hrivíka vzpomíná:"...Hrivík, asi sedmadvacetiletý, byl svobodný. Byl to chlapík menší, ale urostlý, veselý a dobrosrdečný. Chůzí trochu připomínal medvěda a tak jsme mu také říkali. Nikdy se nerozčilil, nikdy nezvýšil hlas, zato se všemu, co jen trochu stálo za smích, s chutí dovedl zasmát. Ať dělal cokoliv, projevila se vždy síla jeho svalnatého těla:popadnout jedenadvacítku pod ocasem, hodit si ji na rameno, sám ji zatáhnout do hangáru a umístit na vyhrazené místo byla pro něho hračka." Vozí mě nahoře,"říkával,"já ji zase povozím dole." Rád vtipkoval a byl hrdý na to, že je stíhačem."  Samotnou leteckou nehodu ze dne 20.7.1928 pak zmiňuje v téže kapitole na straně 192:"...Ve Vajnorech nebyl už ani rotmistr Hrivík, odešel do kursu nočního létání. Byl to kurs už v pořadí druhý - u prvního pluku v Praze - a vedl jej průkopník nočního létání u nás kapitán František Klepš. Někdy v srpnu přišla zpráva, že se Hrivík zabil, havaroval v noci u Písku. Podrobnosti o tom jsem se dověděl na jeho pohřbu v Písku, na nějž jsme jeli s rotmistrem Hadincem jako delegace letky a současně i pluku. Hrivík letěl s pozorovatelem, také žákem kursu, poručíkem Zetkem na předepsaný noční orientační let Praha - Hradec Králové - Pardubice - Praha. Ztratili však orientaci, bloudili, až jim došel benzín. Museli přistát. Za tmy těžce dopadli na zem. Bylo to s letadlem Brandemburg A-15. V Hrivíkově pozůstalosti se našel odkaz, aby - kdyby se s ním někdy něco stalo - byl pohřben tam, kde zahyne. Proto se pohřeb konal v Písku."

K havárii tak dodejme, že na jejím místě byl letcům zbudován pomníček, dochovaný v pěkném stavu do dnešních dnů. K jeho návštěvě doporučuji buď zimní měsíce kdy je zem promrzlá  nebo teplé letní měsíce bez deště. Louka na které se nachází se mi zdála při většině návštěv velmi podmáčená. Jako cíl pro výlet při letním putování s rodinou na kole je však přímo ideální. Spojit ho lze například s návštěvou proslulé četnické stanice v Putimi či nedaleké obří Žižkovi mohyly u Sudoměře. Navštívit ho mohou i milovníci geocachingu. Pro vodáky pak může být jeho návštěva příjemným protažením při splouvání Otavy, kdy na kilometru 40.8 u jezu Pangl přistaneme na levém břehu a k pomníku to je příjemná procházka.

Zdroj:VÚA -  Praha,  Oldřich Doubek - Ikarové bez legend a bájí /1.vydání Naše Vojsko 1988/, vlastní pátrání. Zvláštní poděkování panu Fousovi za poskytnutí materiálů z jeho badatelské činnosti.