Datum události:1.11.1962 v 09.40 hod.

Místo události: vrch Čilina 150 metrů východně kóta 520 Čilina, 3 km jihozápaně Rokycany, katastr Rokycany, okres Rokycany.

Poloha pomníku: 49.7365728N, 13.5523611E

Útvar:3.letka, 5.stíhací letecký pluk  Plzeň -  Líně, 1.stíhací letecká divize

Letoun: Mig - 15 UTI v.č.612777 ev.č.2777

Vyroben 31.3.1956 Strojírny Vzlet Vodochody, od začátku provozu nalétal 591 hodin. Dne 14.6. 1957 provedena oprava po výběhu, 10.10.1957 provedena prohlídka po 200 hodinách a 13.1.1961 provedena na letounu GO a s tím současně stanovena další revize za 6 let. Po poslední opravě tedy nalétal 384,25 hodin a zbytek rezurzu tak činil 209 hodin nebo 4 roky.

motor - RD-45 A v.č. 491821 - Vyroben 22.5. 1953. Od počátku provozu naběhal 321,44 hod.  5.1 1957 prodělal Leteckých opravnách Malešice Generální opravu po dovršení stanoveného počtu hodin. Dne  8.10. 1960 V LO Malešice typově pozměněn na RD-45 A, 25.7. 1962 v LO Malešice druhá GO po dovršení stanoveného počtu hodin.Po poslední opravě naběhal 3,44 hod.

Pilot:

kpt. Václav Doskočil:    *27.6.1931 v Praze  + 1.11. 1962

Pilotoval letoun, seděl v přední kabině. Velitel letky, pilot 1.třídy, od 15.8.1958 příslušník 5.slp. Byl zkušeným letcem s náletem 1275,75 hodin na typech C-106, C-5, C-2 , C-11, S-199, Mig-15. Na typu Mig-15 pak 627 hodin z toho na dvojmístné verzi UTI 165 hodin.Letoun Mig-15 létal od 15.11.1954. Byl hodnocen jako skromný, pečlivý, tělesně zdatný. Byl vycvičen jako instruktor za všech povětrnostních podmínek ve dne i v noci. Ve vzduchu pracoval spolehlivě, létal s chutí a rád.

mjr.Václav  Jírů:      * 30.7.1931         + 1.11. 1962

V  letounu seděl zadní kabině. Pilot  1.třídy. K 5.slp přišel před krátkou dobou, z funkce střeleckého důstojníka letky u leteckého pluku na letišti Sliač, na funkci Zástupce Velitele letky.Jevil se jako iniciatvní důstojník se snahou hodně létat. V letounu pracoval dobře. Tělesně zdatný, rád sportoval,rovozoval cyklistiku a vodní potápění,  zdravotní stav dobrý. U kolektivu dosáhl v krátké době značné obliby. 

Piloti prováděli dvakrát odložený zálet počasí v rámci předletové přípravy. Nejprve byl let odložen z důvodu, že nebylo schopné diverzní letiště podruhé  na zákrok velitele pluku neboť nebyl v provozu lokátor P-15 Dobřany..Po jeho uvedení do provozu letoun v 09.32 hod. odstartoval z letiště Líně ve směru 240º.Podle hlášení po radiu let probíhal let normálně v prostoru první a druhé zatáčky, odtud dával pilot zprávu o počasí "podní základna 500m, dohlednost 3 - 4 km, jižně základny nad Dobřany 3/8 asi ve 300m" jsem jižně 54/Plzeň/". V zápětí hlásil hlásil, že u Rokycan jsou mraky ve 200m. Na dotaz řídícího létání jsou-li mraky přímo na ose odpovídal " Tady se to spojuje". Na pokyn ŘL, aby se vrátil na základnu již neodpověděl. Osádka šla na let nepřipravena bez vydaného úkolu velitelem pluku. Na sestupové ose ověřovali spodní základnu oblačnosti. V kopcovitém terénu snížil major Doskočil výšku letu až na 160 metrů při snižující oblačnosti, spojující se v kopcovitém terénu v prostoru Rokycany s přízemní mlhou. Ve snaze zjistit počasí v tomto prostoru na ose sestupu vlétl v levé zatáčce zpět směrem k letišti  do oblaků a za zvyšujícího náklonu od 30 - 70º, při rychlosti 500-550 km/hod, za stálého klesání  zachytil o vršky stromů a vrazil do kopce v kurzu 030º pod úhlem k vodorovné rovině asi 12º. Oba letci na místě zahynuli. Letoun byl dopadu a explozy úplně zničen a trosky rozhozeny vějířovitě do vzdálenosti až 300 metrů.

Jako první na místo katastrofy dorazil lesník Josef Hájek, který pracoval na dvoře hájenky v polesí Čilina. Uslyšel hluk letounu, který se náhle změnil a vyvolalo to v něm dojem jako by přidával plyn, neboť dle jeho výpovědi jakoby prudce zahučel. Dále pak uslyšel přerušovaný zvuk, detonaci. Po této detonaci ve výslechu uvádí :"... jsem dále uslyšel jak na koruny stromů padají plechy. Výbuch jsem slyšel pouze jeden. Po detonaci jsem jsem cítil zápach nafty. Původně když došlo k detonaci jsem se domníval, že letoun upustil nějakou pumu ovšem když jsem ucítil zápach nafty a slyšel padat plechy na stromy bylo mě jasné, že letoun musel spadnout na zem. Proto jsem ze dvora doběhl do domovních dveří kde jsem volal manželku a svého syna, který v té době odpočíval po noční směně. Manželce jsem nařídil aby běžela k hlavní státní silnici, zde zastavila jakékoliv auto a jela do Rokycan na vojenské velitelství a tam nahlásila, že na kopci spadlo letadlo. Já se synem jsme běželi k místu kde jsem předpokláda, že došlo k dopadu letounu. Během cesty jsem nařídil synovi aby běžel na levou stranu k levému triangulačnímu bodu a já sám jsem běžel k pravému triangulačnímu bodu. K tomuto rozhodnutí jsem dospěl z toho důvodu, že v této době byla v celém lesním prostoru značná mlha a viditelnost baly asi 15 metrů. ta samá viditelnost byla i na dvoře hájovny když jsem pracoval na dvoře. Hájovna je asi 200 metrů níže pod vrcholem kopce. Když jsem se se synem pod kopcem rozešel pokračoval jsem v cestě ve směru k vrcholku kopce. když jsem ušel asi 50 až 100 metrů našel jsem již kus plechu a letadlo a od toho místa vlevo jsem viděl plameny a cítil naftu...". Následně se pak na místo dostavili příslušníci sboru národní bezpečnosti, hasiči, příslušníci 5.slp a následně i vyšetřovací komise velitele 10.Letecké Armády.  Ta spolu s orgány NMNO PVOS a letectva provedla v čase od 14.30 do 18.00 hod. , za dohlednosti asi 500 metrů v řídké mlze a  stálého mrholení,  ohledání místa letecké katastrofy.

Bezprostřední příčinou katastrofy bylo snížení výšky pod 300 metrů, při snižující se spodní základně mraků v kopcovitém terénu. Vlétnutím do této oblasti vznikla havarijní situace, která vyvrcholila zachycením levým křídlem o vrcholky stromu s vražením do země. Za  hlavní příčinu katastrofy  byla  označena vyšetřovací komisí nízská úroveň metodické práce štábu útvaru, který osobní přípravu velitele letky nekontroloval. Rozkazem velitele 10.Letecké Armády byl na všech letištích svazu určen systém a způsob záletu počasí s důrazem na lety za ztížených povětrnostních podmínek. Na vzniku letecké události se podílely i další skutečnosti. Řídící létání neznal přesně úkol osádky a nebyl proto schopen řídit let řídit. Druhý pilot kpt.Jírů letěl na zálet ačkoli byl na letišti Líně nováčkem a neznal dostatečně prostor tohoto letiště.

V místě letecké katastrofy je pomníček připomínající oba letce, kteří zde nešťastně zahynuli.

Zdroj: VHA Karlín - vyšetřovací spis Fond MNO/PVOSL čj.020116-50/1963, ispektorské osvědčení, vlastní pátrání