Datum události:25.3.1968 ve 22.35hod

Místo události:Olešná u Pelhřimova

Poloha pomníku:49°26'23.158"N, 15°16'30.496"E

Útvar:4.slp Pardubice

Letoun:Mig-21F-13 trupové číslo 0503 - výrobní číslo 660503 , motor Tumanskij R-11 F-300 výrobní číslo G654937051

Letoun vyroben v roce 1966 v Aeru Vodochody. Od výrobce byl 27.8.1966  přelétnut  ke 4.stíhacímu leteckému pluku v Pardubicích. V době havárie měl nalétáno 167 hodin 38 minut.

Pilot:mjr.Václav Hejda /34let/

V noci 25.3. l968 ve  22.35 hod došlo nad Pelhřimovem ke srážce dvou proudových stíhaček Mig -21 F-13 od 4.slp z Pardubic. Srážka skončila tragicky.

Mjr.Václav Hejda odstartoval na cvičný let po trati Pardubice - Dobřany - Trenčín - Pardubice s úkolem uskutečnit noční navedení s pomocí palubního infrahledu SIV-52. Tento infrahled byl všeobecně znám nízským dálkovým dosahem a omezeným zorným polem. Mjr.Václav Hejda si zřejmě nebyl jist polohou cíle a ani od Velitelského Stanoviště /dále VS/ nedostával pravidelně informace o poloze cíle. Do cíle, kterým byl letoun Mig-21 F-13 trupového čísla 0218 /v.č.560218/ rovněž od 4.slp, pilotovaného npor.Jaroslavem Eichelmanem, pak ve 22.35 hodin ve výšce 11 tisíc metrů při rychlosti 900 km/hod naráží. Letoun Mig-21 F-13 trupové číslo 0503 mjr.Hejdy narazil do ocasní části stroje t.č. 0218, přesněji  do pravé výškovky a zřejmě hned při nárazu zahynul neboť se nepokusil o katapultáž. Letoun t.č.0218 následně přešel do nezvládnutelné vývrtky a npor.Jaroslav Eichelman smrtelně raněný letoun opustil katapultáží, dopadl s lehkým zraněním na dvůr hostince ve Chvojnově. V létání dále pokračoval. Dne 21.5.1968 v 16.00hod, stále  jako příslušník 4.slp, odstartoval v rámci ostré hotovosti s neuzamčeným překrytem kabiny MiGu-21 F-13 . Na okruhu vylétal palivo a pak s nezajištěnou pootevřenou kabinou přistál. Později odešel k Československým aeroliniím.

Vyšetřovací komise jako hlavní příčinu srážky nad Pelhřimovem stanovila příliš vysokou rychlost ( kolem 900km/h) v poslední fázi zteče. Pilot rovněž, neohlásil ztrátu cíle, kterou si pravděpodobně nebyl jist a jeho odval od cíle byl málo energický. Komise upozornila i na fakt, že křídelní osvětlení letounu nebylo při pohledu zezadu vidět a  pilota mohlo zmýlit zadní bílé světlo stíhaného letounu, které mohl zaměnit za hvězdu. Po havárii  byl tento nedostatek vyřešen s výrobcem letounu. Rovněž bylo konstatován nedostatek infradalekohledu SIV-52. Určitou vinu neslo i VS od kterého mjr.Václav Hejda  nedostával pravidelné informace o poloze cíle, zejména  vzdálenost k němu. Své si zřejmě za havárii schytal i velitel 10.Letecké Armády genmjr.Josef Kúkel, pod kterou 4.slp spadal. Alespoň tak lze usuzovat z úkolu, který dostal z velitelství letectva. Úkol "prozkoumat režim a styl práce u 4.slp"! Skutečností je, že v uplynulých třech letech počet těžkých leteckých nehod u tohoto útvaru čtyřnásobně převyšoval průměr ostatních leteckých útvarů. Ať byl výsledek jeho průzkumu a následná opatření jakákoliv, nic to již nemohlo změnit na skutečnosti, že vojenské letectvo přišlo o dva letouny Mig-21 a především o zkušeného letce, kterým  Mjr. Václav Hejda bezesporu byl. Ke  své rodině se již nevrátil. Rodiče  čtyřiatřicetiletého letce v místě havárie zbudovali pomníček.

Zdroj: VHA-Karlín,  L.Režňák-Ocelový hřebec, stránky obce Olešná, informace  L.Doubravy, M.Jaroše

.