Datum události:3.7.1956 v 15.13 hodin

Místo události:Lom nad Rimavicou

Poloha pomníku:48°37'30.137"N, 19°38'33.399"E

Útvar:1.dlp - dopravní letecký  pluk  - Praha Kbely

Tento útvar u kterého letoun po celou dobu služby v Československém letectvu sloužil byl založen na letišti Praha - Ruzyně 21.1.1946 pod názvem LDP 1(Letecký dopravní pluk). Od června 1946 se přesunul do Kbel kde se jeho název často měnil, ale působí zde dodnes. První změnu názvu proděl  1.10.1950 a  nazýval se 1.ldp(letecký dopravní pluk) a od 1.11.1954 pak 1.dlp(dopravní letecký pluk). Tolik alespoň změny v období které nás zajímá.

Letoun:Douglas C-47B-10-DK /              

evidenční číslo D-13

sériové číslo 43-49186           výrobní číslo 15002/26447 

Letoun D-47B, jak znělo vojenské označení letounu C-47B v československém letectvu, sériového čísla 43-49186 byl stejně jako všechny Dakoty, jak se typu dle britského značení u nás nejčastěji říkalo, zakoupen z amerických válečných přebytků v Německu. Letoun vyrobil v roce 1943 výrobní závod firmy Douglas v  Oklahoma city, hlavním městě amerického státu Oklahoma. Letoun měl za sebou válečnou službu u amerického letectva na evropském válčišti. Do Československa byl přelétnut americkou posádkou z letiště  Ansbach v pořadí jako druhý stroj určený pro čs.vojenské letectvo. Na letišti Praha - Ruzyně  přistál dne 25.5.1946 v 11.50 následován ještě týž den skupinou C-47 z letiště Hanau. Dne 17.6.1946 v 10.50 tuto Dakotu přelétl škpt.Josef Hubáček z Ruzyně do Letňan do firmy Avia k provedení revize. Po jejím ukončení byla poprvé zalétnuta z továrního letiště Avie v Čakovicích dne 22.1.1947 zalétávacím pilotem Antonínem Krausem (zahynul při katastrofě letounu S-199 v.č.219 u Čakovic dne 5.4.1951). Stejný pilot s ní pak 28.1.1947 doslova "přeskočil" na sousední letiště Letňany do areálu firmy Letov k předání vojenskému letectvu. To ji dne 29.1.1947 po kontrolním letu za účasti pilota Antonína Krause převzalo a Dakota 43-49186 byla pod evidenčním číslem D-22 ještě týž den předána Leteckému Dopravnímu Pluku ve Kbelích a zařadila se do běžného provozu u čs.vojenského letectva. Od července 1947 se společně s letounem evidenčního označení D-18 zapojila z letiště Košice do bojů proti Ukrajinské povstalecké armádě na Slovensku. Nočními průzkumnými lety nad horami zjišťovaly jejich osádky podle zapálených ohňů jednotlivé skupiny banderovců. Spolu s denními akcemi letounů od ostatních útvarů našeho vojenského letectva se tak podíleli na jejich likvidaci prováděné pozemními jednotkami. Následně se ještě pod označením D-22 zapojuje v rámci akce Hagana - do přípravy izraelské armády v Československu. Dne 15.12.1949 utrpěla poškození a prošla opravou v Avii Čakovice. Kdy přesně byla přeznačena na D-13  známo pravděpodobně není. S tímto označením pak dne 3.7.1956 tragicky havarovala nedaleko slovenské obce Lom nad Rimavicou při přeletu ze Kbel do Prešova. Letoun byl zcela zničen.

Posádka:

npor.František HOLMAN  - kapitán         *18.5.1931     +3.7.1956

npor.Václav HAVLÍK     - starší pilot    *17.12.1928    +3.7.1956

npor.Jaroslav BUREŠ    - letovod roje    *23.10.1930    +3.7.1956

npor.Jiří FILC         - letovod letadla *4.3.1931      +3.7.1956

npor.Antonín HAVRÁNEK  - palubní radista *20.9.1930     +3.7.1956

npor.Karel SOUČEK      - palubní technik *26.1.1930     +3.7.1956

Cestující:

npor.Karel FILIPOVSKÝ                    *27.11.1911    +3.7.1956

kpt.Jan ZACH                             *29.4.1902     +3.7.1956

por.Emil HULÍN                           *10.9.1935     +3.7.1956

npor.Jaroslav ŠIMEK                      *1.3.1931      +3.7.1956

por.Hosef OBST                           *14.1.1930     +3.7.1956

kpt.Václav UHLÍŘ                         *29.2.1924           +3.7.1956

npor.Otakar KODYŠ                        *21.11.1906    +3.7.1956

kpt.Jan HRUBÝ                            *15.3.1920     +3.7.1956

npor.Stanislav JURKA                     *17.1.1912     +3.7.1956

por.Jan SATORIA                          *30.3.1934     +3.7.1956

npor.Ladislav SKŘIČEK                    *26.9.1922     +3.7.1956

mjr.Josef FLORIAN                        *23.4.1913     +3.7.1956

por.Josef KONEČNÝ                        *28.11.1928    +3.7.1956

npor.Michal UPOHLAV                      *6.5.1923      +3.7.1956

npor.Bohumil BULLA                                      +3.7.1956

Popis události:

 Dne 3.července 1956 došlo nedaleko slovenské obce Lom nad Rimavicou k jedné z nejtragičtějších leteckých katastrof československého vojenského letectva. Havaroval zde letoun C-47, "populární Dakota" s trupovým označením D-13, patřícího 1. dopravnímu leteckému pluku na letišti Praha-Kbely.

Posádka  vedená kapitánem letounu npor.Františkem Holmanem prováděla jednoduchý přelet z letiště Kbely  do Prešova s mezipřistáním v Pardubicích. Úkolem byla přeprava důstojníků intendační a proviantní služby na inspekčně metodické zaměstnání. Úkol prováděly ještě dva letouny Li-2(sovětská licence C-47)od téhož útvaru s kapitány Kristkem a Sedláčkem. Ty však letěly přímo z Prahy do Prešova. Letoun D-47B ev.č.D-13 na tento let startoval z domovské základny ve Kbelích ve 13 hodin a na jeho palubě byla pouze posádka a jediný cestující npor.Bohumil Bull. První přistání letoun provedl ve 13.28 hodin v  Pardubicích kde přisedlo zbylých 14 důstojníků a ve 14 hodin letoun odstartoval směrem na Prešov. Počasí nebylo zrovna příznivé. Let probíhal v mracích což ovšem pro zkušenou posádku nebyl zásadní problém. V 15.00 hodin, krátce po přeletu letiště Zvolen ve výšce 3000 metrů posádka ohlásila svoji polohu  a v 15.10 žádala o zaměření pro upřesnění polohy. Tuto informaci jim oblastní služba řízení letů ve Zvolenu odvysílala, odpovědi se však již nedočkala.V 15.13 hodin letoun dopadl pod velkým úhlem do blízkosti osady Lom nad Rimavicou. Letoun byl zcela zničen a všech 21 mužů na jeho palubě zahynulo.

Co se stalo, že tak spolehlivý letoun jakým C-47 zcela jistě byl,  navíc vedený  skušenou posádkou, tento celkem jednoduchý přelet nedokončil? Hlavní roli sehrálo počasí, nepřítel všech letců. Posádka zřejmě jednoduchý přelet podcenila a neprovedla důkladný rozbor meterologické situace na trati a ani během letu se o ni příliš nazajímala. To že se východně Zvolena nachází silná bouřková činnost nevěděla a nebyla na ni upozorněna ani oblastní službou ve Zvolenu. Po přeletu letiště Zvolen se letoun ve výšce 3000 metrů dostal do silné turbulence. V místě jejich letu se střetávali dvě bouřky spůsobené přechodem obzvlášť studené fronty přez horskou oblast. Výška spodní oblačnosti byla ve výšce 500 - 600 metrů. Mohutné vertikální proudění prohlo křídlo letounu natolik, že přechodové panely mezi trupem a křídlem nevydržely a vyrvány proudem vzduchu odlétly. Během své poutě vzduchem narazily do výškového kormidla a poškodily jeho potah. Letoun se postupně stával neovladatelným a přez veškeré úsílí posádky vybrat letoun již nebylo záchrany. Očití svědkové vypověděli, že viděli blížící se bouřku a následně zaslechli zvuk letounu. Asi v 15.13 hodin pak spatřili jak letoun vyletěl z mraků a za ním odpadávaly nějaké předměty. Neovladatelný letoun narazil pod velkým úhlem na zem a explodoval a jeho trosky byly doslova rozmetány explozí. Trosky letounu se nacházely v úseku o délce 4 kilometrů. Všech 21 osob na jeho palubě nemělo šanci na přežití a zahynulo. 

Na základě vyšetřování pak byly ve VZLÚ Praha (Výzkumný a zkušební letecký ústav)intenzivně zkoušeny letouny D-14,D-15 a D-23. Velitelský D-01 (43-48919) byl dokonce zcela stažen z provozu a vyřazen. Mezi pamětníky se objevují informace, že letoun D-13 prošel 14 dní před katastrofou opravou výškového kormidla. Během nočního shozu matric Rudého Práva v Ostravě, provedla jeho posádka bezprostředně po vysazení náklon do zatáčky a bedna s matricemi udeřila do výškového kormidla. Posádka s letounem přistála v Brně a druhý den po technickém přeletu do Prahy prošel letoun opravou poškozených částí. Vyšetřovací spis se o této události nezmiňuje a zda mohla tato okolnost státi za nehodou dnes jen těžko můžeme potvrdit nebo vyvrátit. Byl snad první opravdový kumulus, který letoun potkal  až ten u Zvolena? Odpověď na to dnes již jen stěží nalezneme. Faktem je, že posádky obou Li-2 shodně vypověděly, že se na trati u Zvolena sice  setkaly s kupovitou oblačností, ale ne s žádnou vyjímečnou bouří. Li-2 však letěly přímo z Prahy a tak počasí v čase jejich průletu osudnou oblastí mohlo být odlišné.  D-47B ev.č.D-13 se tak zřejmě ocitl v nesprávný čas na nesprávném místě a chybělo mu to někdy tolik potřebné štěstí.  To naopak měl proviantní náčelník dopravního pluku npor.Valkoun. Jeho touha letět do Prešova Dakotou se mu nesplnila neboť na letiště dorazil pozdě a musel se spokojit s Li-2. Zachránil si tím život. Zda měl náladu vůbec slavit své druhé narození po ztrátě tolika kamarádů nám zřejmě zůstane utajeno. Byla to jedna z nejtragičtějších leteckých katastrof v historii čs.letectva. Po posádce zůstalo pět malých dětí a po cestujících dalších dvacet!!!

 Na vyšetřovací spisy dávno sedl prach, na celou událost by se pomalu zapomělo,  od 30.července 2011 však tuto smutnou kapitolu našeho letectví připomíná pomníček postavený 55 let po události  v místě dopadu letounu. Vzpomínkové akce a odhalení pomníku se dne 30.7.2011  zúčastnily asi tři stovky lidí včetně představitelů slovenské a české armády, ministerstva obrany a místní samosprávy.

  Památník v podobě kříže a žulového pomníku se jmény obětí stojí na otevřeném prostranství poblíž hřebenové turistické stezky nadaleko nejvýše položené slovenské  obce Lom nad Rimavicou. Jak uvedl starosta této obce pan Vladimír Větrák, který byl jako dítě očitým svědkem nehody:" Státní orgány informace o ní desetiletí tajily. "Po historii pádu tohoto letadla jsem pátral od roku 1998. Až v roce 2006, kdy byly dokumenty odtajněny jsem se dozvěděl, jak se to stalo," řekl Větrák s tím, že až po 50 letech od nehody se dozvěděl i počet a jména obětí. Osazení památníku v podobě kříže a mramorového pomníku se jmény obětí iniciovalo a zajistilo místní občanské sdružení Klub nadšenců historie vrchů.

 Zdroj:Pavel Týc - DC 3/Dakota/C-47 a Československo (Svět křídel,Cheb 1999 -ISBN-80-85280-60-4),  vlastní pátrání a sdělení pamětníků, Světla a stíny leteckého povolání - Josef Zacharda(Svět křídel,Cheb-ISBN 80-85280-25-6), VHA Karlín