Jeho význam postupně v dvacátých letech neustále vzrůstal, zvláště díky snaze o odpovídající sociální zabezpečení pozůstalých po obětech fatálních leteckých nehod ve formě podpůrného fondu, ale i zkvalitňováním zaměstnaneckých poměrů ve vojenském i civilním letectví. Ve třicátých letech, a to zvláště na jejich konci, pak byl již s více odpovídajícím názvem Svaz letců RČS iniciátorem slavnostního „Slibu věrnosti“ republice. Ten pak byl v letech 1939-45 naplněn odchodem vlastenecky smýšlejících letců do zahraničního odboje a jejich hrdinným bojem na všech frontách druhé světové války, provázeným mnoha oběťmi a končícím osvobozením naší vlasti.
Likvidace a perzekuce
Svaz letců byl po příchodu hitlerovských okupantů zlikvidován v roce
1940 poprvé. Jeho výbor přešel při organizování odchodu letců do zahraničního odboje do ilegality, ale pro zradu byli jeho čelní představitelé gestapem zatčeni a popraveni. Po skončení druhé světové války byl obnoven a přijat jako stavovské sdružení, zvláště příslušníky vojenského letectva. Než ovšem stačil plně rozvinout svou záslužnou činnost v jejich prospěch, přišel rok 1948 a po něm následovalo totalitním režimem jeho další, tehdy se dokonce zdálo že definitivní, zrušení. Největší hrdinové leteckého odboje z druhé světové války byli v té době vyhazováni z armády a čekalo je pouze ponižování, perzekuování, mnohdy i žalářování. Některým z nich se podařilo přes vznikající železnou oponu vrátit se do svobodného světa pomocí úletu letadel, ale i jinými způsoby. V této kritické době vznikl z jejich iniciativy jako výraz vzájemné solidarity 18. února 1951 v Londýně Svaz letců svobodného Československa (Free Czechoslovak Air Force Association). Právě proto můžeme dnes konstatovat, že kontinuita existence tohoto významného leteckého sdružení tím byla i po dlouhou dobu vlády totalitního režimu zachována.
Demokratizační vlna v naší společnosti, vyjádřená Pražským jarem, nemohla vynechat ani vojenské letectvo. Na dnes již skoro zapomenutém shromáždění vojenských letců v Měříně ve dnech 28. až 30. dubna 1968 byl zvolen celostátní výbor Svazu letců ČSSR, který začal intenzivně připravovat svůj sjezd na září. Ten se pak již ze známých důvodů nekonal, a pokračující normalizace znamenala i další zánik znovu se obnovujícího leteckého stavovského hnutí na dlouhou dobu.
Znovuzrození
Teprve zásadní, snad již definitivní, změna společenských poměrů v listopadu 1989 měla za následek zorganizování obnovovacího sjezdu Svazu letců ČR 30. 3. 1990, na kterém bylo zvoleno akceschopné vedení. Tak letos završil Svaz více než 15letou úspěšnou činnost svým pátým sjezdem s dalšími plány do budoucna.
Ani v Londýně se nezahálelo a při vzpomínání na 40. výročí vzniku byla uspořádána 17. února 1991 valná hromada Svazu letců svobodného Československa, od které se pak odvíjely další akce. Znamenalo to ihned po zrušení železné opony první, a pak následující stále bohatší kontakty mezi vedoucími činiteli obou těchto stejnojmenných, ale historií rozdělených sdružení. Oficiální návštěva pod vedením tehdejšího úřadujícího předsedy, později generála, Vladimíra Soukupa byla vedením domácího svazu přijata 24. června 1991 ve Kbelích. Tato schůzka byla počátkem úspěšné spolupráce, která trvá dodnes. Na podzim téhož roku 13. září byla slavnostním shromážděním dovršena morální a politická rehabilitace čs. zahraničních letců, spojená s jejich povyšováním do zasloužených hodností jak doma, tak v zahraničí.
Ve stejné době byla Svazem letců navázána trvalá a úspěšná spolupráce se Sdružením čs. zahraničních letců 1939-45, které bylo až do svého osamostatnění v roce 2000 součástí ČsOL, a jeho čelní představitele generálové Hlučka, Šiška a Irving byli členy vedení Svazu. Výsledkem této činnosti pak byla mimo jiné poměrně náročná výstavba dnes již známého Památníku padlých čs. letců ve 2. světové válce na náměstí Svobody v Praze 6. Ani jeho vybudování nebylo příliš jednoduché, jak by se mohlo v tehdejší euforii naší společnosti po zvonění klíčů na Václavském náměstí zdát. V krátké době se totiž ukázalo, že 2. světová válka a její letečtí hrdinové jsou po několika atraktivních setkáních již dále pro jejich organizátory finančně nevyužitelní, a tak vše zůstalo pouze na těch, co pochopili, že je nutno tuto situaci řešit.
Přece jen se však podařilo díky několika obětavým tahounům ze Svazu letců, ale i stovkám drobných sponzorů, včetně těch rozhodujících, aby v rámci oslav 75. výročí čs. letectví dne 29. 10. 1993 poklepal prezident republiky ČR Václav Havel na základní kámen a 12. 5. 2005 pak odhalil tento památník. Pro celou další existenci našeho hlavního města bude tento památník svědectvím, že tu byli opravdoví hrdinové v modrých uniformách, kteří v kabinách všech možných válečných letadel v rozhodujících chvílích válečné vřavy před více než šedesáti lety nezaváhali.
Setkávání
Sdružení čs. zahraničních letců 1939-45 pořádá od roku 1998 v prostorách Ministerstva obrany na Valech každoročně v symbolické spolupráci se Svazem letců svobodného Československa slavnostní shromáždění u příležitosti významných výročí čs. leteckých jednotek RAF ve 2. světové válce. Péčí AČR je na tyto akce dopravována delegace z Londýna, v posledních letech vedená úřadujícím předsedou brig. gen. Dr. Františkem Elstonem, který před rokem v rodné vlasti, bohužel, ukončil svůj dlouhý život. V letošním roce bylo složení vedoucích představitelů tohoto Svazu následující: čestným předsedou je genmjr. Karel Pospíchal, úřadujícím předsedou genmjr. I. O. Schwarz a jednatelem plk. Arnošt Polák. Osmidenní návštěva má každoročně doprovodný program, spojený s prohlídkou historických památek, vojenských zařízení a kulturních akcí, organizačně a logisticky zabezpečovaný příslušnými orgány MO ČR, za spolupráce Svazu letců ČR a v poslední době i společnosti Air Stars Meeting Staff Slaný. Na všech těchto slavnostních shromážděních jsou v jejich rámci vzpomínána výše uvedená významná výročí a další události 2. světové války, ale i aktuální události, související s vývojem našeho vojenského letectva.
Součástí setkání je vždy uctění památky padlých letců ve 2. světové válce u památníku na náměstí Svobody v Praze 6. Jejich jména, která jsou na obrubnících památníku vyryta, trvale připomínají že v těch nejhorších dobách, někdy snad dokonce ve chvílích a osudových vteřinách, zůstali věrni tomu, co si jako vlastenci předsevzali, a stali se tak skutečnými hrdiny. Doba již ale také pokročila a aktivních účastníků leteckého odboje ve 2. světové válce vzhledem k věku neustále zákonitě ubývá. Každá vzpomínka na hrdinství těch, kteří ten skutečně reálný prapor odboje v modrých uniformách nesli nejdéle, a to po celou tu hrůznou šestiletou válečnou epizodu od začátku až do konce, je proto dnes již vzácná a je nutné si každého podobného setkání opravdu vážit.
Na každoročním úspěchu těchto slavnostních shromáždění mají zásluhu všichni organizátoři, zvláště pak pracovníci Sekce personální MO ČR, Odboru mimorezortní spolupráce, a je jim za jejich trvalou svědomitou práci a pochopení potřebné upřímně poděkovat.
Ing. Josef Pavlík, plk.v.v.
