Vesna Vulovičová (Srbsky: Весна Вуловић) (narozena 3. ledna1950) je bývalá jugoslávská letuška, která 26.1.1972 přežila havárii letu JAT 367 a následný pád v troskách letadla z výšky 10 050 metrů, což představuje podle Guinessovy knihy světový rekord při přežití volného pádu bez padáku z největší výšky.

26. ledna1972 nad Srbskou Kamenicí v Československu, když v zavazadlovém prostoru jugoslávského letadla na lince JAT 367, ve kterém Vulovičová byla letuškou, explodovala nálož. K atentátu se údajně přihlásila chorvatská, protisrbsky orientovaná, fašistická organizace Ustaša, jejíž členové provedli po druhé světové válce více než dvě desítky teroristických akcí proti Jugoslávii. Následkem exploze se letoun DC-9 rozlomil a zřítil k zemi, a Vesna byla jediná, která přežila. Vulovičová při jednom z pozdějších rozhovorů uvedla, že se nacházela ve střední části letadla. Tuto informaci měla ale pouze z doslechu, neboť ji postihla měsíc trvající amnézie, už od okamžiku nástupu v Kodani. Během pádu utrpěla frakturu lebky, měla zlomené obě nohy, tři obratle, v důsledku čehož ochrnula od pasu dolů, postihla ji i řada vnějších a vnitřních zranění. Po několika náročných operacích se ji vrátil cit do nohou a začala znovu chodit. Vesnino vyléčení bylo považováno za velký úspěch československého zdravotnictví.

Vulovičová chtěla znovu létat jako letuška, společnost jí to však (zřejmě z marketingových důvodů) neumožnila. Poté, co se plně vyléčila ze svých zranění, pokračovala v práci pro Jugoslovenski aerotransport (Yugoslav Airlines) jako administrativní pracovnice. V bývalé Jugoslávii se stala národní hrdinkou, vystupovala v televizních pořadech a později se aktivně zapojila do politického odporu proti Slobodanu Miloševičovi. Dvaadvacetiletá dívka neměla původně letět v tomto letu, před letem mělo dojít k záměně s dívkou, která se jmenovala také Vesna. Je-li to pravda, je to již třetí Vesna v tomto příběhu - v Kodani se V. Vulovićová střídala s letuškou Vesnou Dereta. V té době byla už pravděpodobně časovaná nálož na palubě.

Vulovičová obdržela ocenění za Guinessův rekord na ceremonii od Paula McCartneyho.

V lednu2009 Peter Hornung-Andersen, redaktor rozhlasové stanice ARD, zpochybnil průběh a výsledky tehdejšího vyšetřování a předložil konspirační teorii s politickým pozadím, podle které bylo letadlo sestřeleno českolovenskou armádou. Sama Vesna Vulović údajně tuto konspirační teorii označila za senzacechtivou, nesmyslnou a absurdní.

V roce 1977 se vdala, po deseti letech se rozvedla. Toužila po dítěti, několikrát otěhotněla, ale vždy o dítě přišla, párkrát málem zemřela.

V posledních letech žije v ústraní či spíše po léčebnách, protože stará zranění se ozývají. Na Srbskou Kamenici, která ji takřka adoptovala jako svou dceru, však nezapomněla. Zpočátku jezdila často. Přišla položit květiny ke kameni připomínajícímu místo tragédie, setkávala se s lidmi, kteří ji z trosek zachránili. V poslední době se snažila účastnit alespoň výročních akcí, naposledy tu byla před pěti lety, kdy od tragédie uplynulo 30 let. Letos jí to zdravotní problémy nedovolily.

Jugoslávci jí říkají Vesna-čarodějnice. Měla přece takové štěstí! Přežila! „Omyl,“ tvrdí ona. „Kdybych byla šťastný člověk, nikdy by se mi ta věc nepřihodila… Kde a jak zemřeme, je čistě osud - zda v letadle, v autě, či na ulici. Legrační na tom je, že nejjednodušší to je v letadle. Můj den smrti to ale zřejmě nebyl. Třeba zemřu, až budu přecházet ulici.“

  Zdroj: článek  z velké části převzat z Wikipedie. Upravován ovšem dle vlastních zjištění